Něco se chystá....
Tak, tohle přeci není možné. Nejprve se zakouřilo od stropu. Že by zářivka? Ne, to si prý hodný čert Hubert, který bydlí na odlučku od nepaměti, vařil polívku a netáhla mu kamna. Tak nám také trochu zatopil u Rychlonožek. Děti byly jako na trní. Jeníček s Filípkem poslali Huertovi pohled, aby mu prý nebylo smutno. Nechali mu jej na schodech u půdy. A ejhle. Druhý den ležel na schodech dopis. Dětem se koulela očička až u stropu. Co to ten Hubert asi píše? Že nemáme zapomínat na pravidýlka, že děkuje za pohled, že se přimluví u brzké návštěvy, která se chystá do světa lidí o nějakou tu dobrotu pro šikulky a pro odpuštění drobných hříšků u nezbedníčků. Ale to myslíme vůbec nebude třeba Huberte, jen ať návštěva klidně přijde, my jsme připraveni a těšíme se. Vždyť advent je za dveřmi a blíží se nejkrásnější období v roce, kdy uvidíme všichni ty nejhezčí dětské úsměvy a radost....
