Ahoj paní učitelky a ahoj dědo Lebedo. Hele, dědo Lebedo, to ti musím říct, jak si mluvil o tom křístání/řehtání, tak to už jsem před dvěma lety chodil s dětmi z vesnice. Sešli jsme se ve čtvrtek ve smluvený čas u kapličky, kde jsme si klekli na kolena (někdo pod ně fikaně strčil jeho řehtačku/křístačku) a museli jsme se pomodlit (bez ohledu na víru). Pak jsme si stoupli a vyšli jsme kolem vesnice. Křístalo se kolem domů, když jsme přecházeli silnici nebo v nezastavěné části obce se křístačky a trakárky jen drželi. Vpředu byl kluk-velitel, který byl nejstarší.Chodilo se ve čtvrtek 2x, pátek 4x a sobotu 1x.Když se šlo vybírat, někdo vzal kárku, někdo nůši a jeden kluk přišel v černém oblečení s pomalovaným černým obličejem a černou čepicí = Jidáš. Chodilo se od domu k domu a říkali jsme básničku:"Ach ty Jidáši nevěrný, cos to učinil, že jsi svého Pána židům prozdradil.